ÚVOD DO PREZENTACE část druhá

PLÁNOVÁNÍ POSLOUPNOSTI

Název by mohl obsahovat také slovo „logické“. Co se zdá být logické

přednášejícímu, nemusí být logické pro účastníky. Podívejte se na

diagram 3 uvádějící obsah prezentace organizované podle přísně

logické posloupnosti.

DIAGRAM 3

Určitě jste se již zúčastnili prezentace, která byla naplánovaná tímto

způsobem. Vzpomenete si také na to, že za těmito čtyřmi záhlavími

se skrývá hodně práce, než se dostanete ke konkrétnímu,

specifickému příkladu, který znáte z denní praxe. Je určitě nutné mít

určité předběžné vědomosti k tomu, aby byl člověk schopen pochopit

jev rezivění. Tento přístup k plánování jednotlivých fází prezentace

však riskuje, že většina lidí „vypne“ vzhledem ke zdánlivé nedůležitosti

prvních stadií prezentace. Pomůckou při plánování nám může být

fakt, že lidé se učí od:

známého k neznámému,

jednoduchého ke složitějšímu,

konkrétního k abstraktnímu,

pozorování k teorii,

obecného k jednotlivému.

Zkusme změnit pořadí. Začněte tím, že se budete dívat na situaci z

pohledu účastníka - najděte něco, co účastníka přinutí „zapnout“ a

odůvodní nutnost učit se teorii. Co kdybychom začali faktem rezivění

a položili řadu otázek? Tyto otázky budou vyžadovat teoretické

odpovědi na úrovni, o které si myslíme, že bude pro účastníky

vhodná. Porovnejte pořadí uvedené v diagramu 3 s diagramem 4.

Obsah je v obou případech téměř shodný a povede ke stejnému cíli.

Pořadí v diagramu 4 bere v úvahu vstupní chování účastníka a

využívá logickou výstavbu bez zbytečných detailů.

DIAGRAM 4

PLÁNOVÁNÍ podmínek procesu vybavování

Záměrem prezentace je poskytnout účastníkům příležitost získat

informace. Cíl definuje, jaké informace je nutné získat a později si

vybavit - jsou to informace z kategorie „musí“. Zvážíme informace,

které budeme účastníkům předávat k zapamatování, a navrhneme

způsoby, jak jim pomoci si tyto informace vybavovat.

DIAGRAM 5

Komunikační proces v prezentaci využívá zraku a sluchu účastníka.

Tento vstup informace je poté uložen do krátkodobé paměti, která má

omezenou kapacitu a může tyto informace udržet po dobu 5 - 30

vteřin. Některé z informací budou předány dále, do dlouhodobé

paměti, ale většina bude zapomenuta, jak to ilustruje diagram 5.

Abychom zvýšili množství zapamatovaných informací, měli bychom

plně využít smyslové vstupy:

zdůrazněním klíčových bodů a častým opakováním,

použitím vizuálních pomůcek, které jsou druhým médiem

komunikace opakovaných klíčových informací.

Musíte se dále rozhodnout, zda je možné dosáhnout vybavení

informace využitím:

dlouhodobé paměti - znamená to, že účastník by měl být

schopen vyvolat z paměti informaci, kterou jste mu poskytli,

poznámek, materiálů k přednášce a podobných zdrojů informací

- účastník bude schopen vybavit si informaci

nahlédnutím do materiálů atd.

Povšimněte si, jak to může změnit cíl - v jednom případě vyžadujeme

od účastníka vybavení informací z paměti, v druhém je možné použít

materiály získané při přednášce.

načasování

Schopnost vybavení si klíčových bodů prezentace může záviset i na

tom, kdy je do prezentace začleníte.

Diagram 6 ilustruje obecně maximální úroveň zapamatování a vybavení

informací.

DIAGRAM 6

Maximální úroveň zapamatování nastává asi po 20 minutách a je

možné udržet ji asi 30 minut.

Z toho plyne, že:

období před tím je méně efektivní, protože se účastníci musí

nejdříve přizpůsobit novému prostředí. Čím je toto prostředí

vhodnější, tím rychleji se dosáhne úrovně A. Pokud jsou

účastníci ve známém prostředí, bude doba dosažení této

úrovně ještě kratší,

délka doby dosažení A závisí na způsobu uvedení

prezentace. Čím je lepší, tím kratší čas je potřebný

k dosažení plného zapamatování informací,

doba mezi A a B je obdobím nejpříznivějších podmínek pro

učení. V tomto čase bychom měli prezentovat klíčové informace.

Tuto dobu můžeme prodloužit:

podpořením aktivního zapojení,

používáním vizuálních pomůcek a ukázkami,

tím, že se účastník dozví, že jim budou rozdány

hlavní informace ve formě doprovodných textů k

prezentaci,

pokud máme vhodné prostředí - přijatelnou

teplotu, dostatečnou cirkulaci čerstvého vzduchu

a možnost zastínit přímé slunce.

Pozdější stadia prezentace po dosažení úrovně B ovlivňuje duševní a

1. Elektronová struktura atomu

2. Kombinace atomů (včetně vzniků iontů)

3. Ionty v roztocích a jejich reakce

(včetně rovnic transferu elektronů)

4. Aplikace na specifickou situaci rezavění

1. Ocel rezaví

Proč? Jaké podmínky jsou k tomu nutné?

K jakým reakcím může v těchto podmínkách

docházet?

Můžete pokračovat ve vysvětlování dále podle

uvážení

Krátkodobá paměť

Dlouhodobá paměť

Zapomenuté

informace

Vstup informací

Zapamatované

informace

A B

Čas

Úroveň

zapamatování

fyzická únava. Výsledkem je pokles množství uchovaných informací.

Úroveň B je v rámci prezentace dobou, kdy bychom měli sumarizovat

hlavní body. Dalšími důležitými doporučeními jsou:

po dosažení B by prezentace měla být co nejkratší,

můžeme změnit metodu (například otevřít diskusi), abychom

udrželi aktivní zapojení.

Pokud jsou v prezentaci údaje a vysvětlení, které je nutné si

zapamatovat, pomůže účastníkům tištěná informace. Tuto formu

můžeme označit jako „post-prezentační“ učení. Prezentace proces

zahájí a následné studium pomůže uložit informace do dlouhodobé

paměti a posléze si je i vybavit.

K tomu se vrátíme příště

S velkým zájmem sleduji ostrý boj dvou největších stran, tedy ČSSD a

ODS, o střední vrstvu. Ostatní se o to taky snaží, ale relevantní je

souboj největších. Ty dnes hrají klíčovou roli. Kde vzít voliče a

kvalifikovaného voliče. Střední vrtstva inklinuje ke středu, nemá ráda

extríémy. Orientace ČSSD je příliš levicová. Proto se snaží

pravicovou politikou směřovat více dostředu. ODS deklaruje svou

pravicovost, ale reálná politika značně směřuje značně doleva.

Středový volič, to je historicky volič ČSNS! Ale ČSNS spokojeně,

cílevědomě spinká. Všichni vědí své a to jim stačí. Značná část členů

dokonce čeká, jak dopadne konkurs, kam se strana bude profilovat,

… Kam to ONI dotlačí, pak se třeba přidáme. Kdo je to ONI? To ONI

(ti kteří sladce spinkají) mají pod kůží zadřeno pověstné „Já to držel,

on to pustil.“ „Já byl ten sněhobílý, ale ONI...“. Nebo se snad mýlím?

Politická strana musí vyvíjet politickou činnost vždycky, za všech

okolností, ve dne i v noci, … Jestli tohle nedokáže, míří přímo do

politických pekel, na smetiště dějin. Může se ale stát, že ti, kteří

zůstávají a pracují rozhodnou, že ve straně zůstanou jen ti, co pracují.

Ostatní ponechají na nádraží přihlížet, kam ten vlak ujíždí. Už se o

tom šušká! Osobně se mi honí hlavou Jsou to taky straníci, ti kteří

čekají za bukem?“ Patřím mezi služebně nejmladší členy strany, ale

nepamatuji se, že by se někdo staral o názory voličů, natož nějakou

střední vrstvu. Jde mi o systémový přístup, nikoli o ojedinělé pokusy.

Na druhou stranu, jakákoli strategie či projekt musí být položen na

reálných základech. Doby moudrých zbrojnošů, kteří za dlouhých

večerů vymýšleli strategie, programy a jiná zábavná čtení skončil.

Nastoupila doba kvality informací a progfesionalizace všech činností.

Nemůže-li si ČSNS dovolit profíky, musí mít zázemí amatérů, kteří

jsou lepší, než nejlepší profici u konkurence. Dostat se na zpět výsluní

znamená být lepší, než ti nejlepší!

Následující úvaha je velice poučná, doporučuji si ji přečíst. Pravda, je

to z levého tábora. Někdy příště se podívám na to, jak zbrojí pravice.

Tam taky nezahálejí.