Probuďme Evropu, dokud není pozdě

Jaký byl rok 2006? Dal dobrý, nebo špatný základ pro rok následující?

Neměli bychom hodnotit pouze rok 2006, ale měli bychom se podívat,

v jakém prostředí žijeme, z dlouhodobého hlediska.

Kapitálem jsou lidé

Od doby Kryštofa Kolumba až do roku 1800 největší roli v lidském

životě hrály vlády a monarchové, jejichž cílem bylo objevovat,

získávat a využívat přírodní zdroje. V období mezi rokem 1800 a 2000

došlo k mnoha významným objevům a změnám. Byl například

vynalezen parní stroj, vznikaly nadnárodní společnosti, pomalu

přicházela globalizace. Její bouřlivý rozvoj začal po roce 2000, a to

díky rozvoji internetu a broadbandu, výrobě levných procesorů a

pamětí. Trend snížil bariéry mezi lidmi, místy a myšlenkami na celém

světě. Korporace si začaly uvědomovat, že jejich největším kapitálem

jsou lidé, a společnost začala chápat, že právě technologie a přístup

lidí k technologiím a způsob jejich využívání rozdělí v budoucnu

národy na vítěze a ty ostatní.

Právě pokles cen technologií a rozšíření broadbandu umožňuje v

zemích, jako jsou Čína a Indie, silný rozvoj střední vrstvy. V Číně se

jedná o sto miliónů lidí. Tento fenomén může zemím jihovýchodní

Asie přinést větší politickou stabilitu, ale současně je to ohromná

výzva pro vyspělé země. Politici často považují Čínu a Indii pouze za

levnou pracovní sílu, což je iluze. Tyto země se stále rychleji stávají

inovativními ekonomikami.

Co rozhodne v tomto století

Dnes víme, že v 21. století bude žít více než dvě třetiny lidí v

jihovýchodní Asii. Nyní Indie vychovává 250 tisíc softwarových

inženýrů ročně a 26 procent HDP vytváří prodej a vývoj softwaru.

Konkurenční výhodou Indie je, že na rozdíl od Evropy disponuje

600miliónovou populací ve věku pod 26 let.

Obdobný rozvoj probíhá také v Číně. Mezi hlavní priority země na

dalších pět let patří rozvoj vědy, technologií a vzdělávání.

Čínská ekonomika patří z pohledu hrubého národního produktu

přepočítaného na kupní sílu na hlavu mezi čtyři nejvyspělejší

ekonomiky světa. Do roku 2010 chce Čína mít padesát společností v

žebříčku Fortune 500.

Stárneme a málo riskujeme

Myslím si, že Evropa se v tuto chvíli bohužel nachází v "zóně

komfortu". Produktivita práce za hodinu je sice srovnatelná s

produktivitou práce ve Spojených státech, ale Evropané nepracují

dostatečný počet hodin. Pokud si chceme udržet evropský způsob

života, znamená to radikálně zvýšit hodinovou produktivitu práce.

Výzvou je také stárnoucí populace Evropy. Dnes je v Evropě poměr

pracujících lidí k důchodcům 3:1. Za deset let tento poměr bude

pouze 2:1. V tomto bodě má Indie vůči Evropě velkou konkurenční

výhodu: daleko mladší populaci.

Další aspekt, který hraje proti Evropě, je malá ochota riskovat v

podnikání. Evropa byla pro svět příkladem po druhé světové válce. To

však již není pravda, dnes jí chybí zdravý podnikatelský duch.

Evropa se na prahu 21. století snaží konkurovat inovativním

ekonomikám s nástroji a přístupy z 18. století. Příkladem je model

vzdělávání, který se za posledních dvě stě padesát let nezměnil.

Studenti jsou stále nuceni memorovat, systém není postaven na

individualitě a silných stránkách studentů.

Podíl zahraničních studentů v Evropě je pouze 2,6 % v porovnání se

40 % zahraničních studentů, kteří studují v USA. Akademický a

podnikatelský svět se rozcházejí, univerzity vychovávají pracovní sílu,

která je odtržená od reality podnikání. V roce 2009 bude na trhu práce

chybět 120 tisíc specialistů na informační technologie.

Výzkum: Sever jako vzor

Na oblast vzdělávání logicky navazuje výzkum a vývoj. Být učitelem

nebo vědcem v Evropě je opravdu hodně drahý koníček. V Evropě

probíhá více výzkumů a produkuje se více vědeckých dokumentů než

ve Spojených státech. Bohužel výsledky výzkumu nedokážeme

převést do praxe. Výjimkou jsou pouze severské země.

S výzkumnou činností souvisejí také patenty a jejich administrace. Ve

srovnání se Spojenými státy je registrace patentu v Evropě dvacetkrát

dražší.

Posledním, velmi alarmujícím ukazatelem jsou investice do vědy a

výzkumu. Evropská unie do vědy a výzkumu investuje pouze šest

procent investic, zatímco do rozvoje zemědělství proudí čtyřiačtyřicet

procent (!).

Vzdělávání, výzkum a vývoj otevírají dveře podnikání. Malé a střední

firmy generují 57 % HDP Evropské unie a zaměstnávají 120 miliónů

lidí. Bohužel poměrně málo využívají informační technologie. Příčinou

je především nedostatek peněz, flexibility pracovního práva a mobility

pracovní síly.

V Evropě se do těchto firem investují pouze čtyři miliardy rizikového

kapitálu, zatímco v USA se jedná až o 45 miliard.

Vlády se bojí reforem

Klíčovou roli v postavení Evropy hrají politici a jejich odvaha přicházet

se změnami a reformami. Vládní činitelé většinou vědí, co dělat, ale

nenajdou odvahu své názory voličům sdělit.

Politici by měli rozvíjet konkurenceschopnost evropských zemí a

vytvářet pro podnikání vhodné prostředí. Za uplynulých 35 let vznikly v

Evropě pouze čtyři milióny pracovních míst, zatímco ve Spojených

státech s jich podařilo zřídit 57 miliónů.

Ale osobně se domnívám, že to není důvod k pesimismu. V současné

době v Evropě již existují ekonomiky, které se navzdory "komfortní

zóně" úspěšně rozvíjejí. Jednou z nich je Finsko, které je zemí s

největší konkurenceschopností. Domnívám se, že Evropa se může na

finském přístupu k rozvoji člověka jako individuality poučit. Měl jsem tu

čest pracovat poslední dvě měsíce v týmu kolem Matti Vanhanena,

finského předsedy vlády, který chce uvést do života cíle stanovené v

tzv. Lisabonské agendě.

Nač se zaměřit

EU a jednotlivé vlády by se měly zaměřit na reformy, které umožní

Evropě posílit konkurenceschopnost v 21. století. Podle mého soudu

je třeba začít co nejdříve v oblasti školství. Velký důraz by měl být

kladen na redefinici vzdělávacího procesu. Jednou z cest je větší

využití e-learningu a project learningu. Vzhledem ke stále se

zvyšujícímu věku obyvatel Evropy je velmi důležité vytvořit také

podmínky pro celoživotní vzdělávání.

Více pozornosti musí být zaměřeno na reformu týkající se patentů a

na daleko intenzívnější spolupráci mezi firmami, univerzitami a

vládami - ať již na úrovni Evropské unie či regionální.

V oblasti malých a středních firem bude muset být pozornost

zaměřena především na flexibilní pracovní právo, mobilitu pracovní

síly, zpřístupnění zdrojů (například dostupnost rizikového kapitálu),

možnost získávání grantů ze strukturálních fondů Evropské unie a

zlepšení služeb poskytovaných vládou pro tento segment trhu.

A jakou roli hraje v tomto procesu postupné změny Česká republika?

Domnívám se, že velkou. Jako jeden z nových členů Evropské unie

máme poměrně dynamickou ekonomiku a nejsme zatíženi stereotypy.

Česká republika se bude v následujících letech připravovat na

předsednictví Evropské unie. Máme tak šanci pokračovat v aktivitách

zahájených za finského předsednictví. Je to pro nás jedinečná

příležitost, jak pomoci v rozvoji Evropě a současně podpořit také

rozvoj České republiky a zvýšit její viditelnost.

Co mě naučil Bill Gates

Na začátku zazněla otázka, jaký byl rok 2006 a zda položil špatný,

nebo dobrý základ pro rok 2007.

Všichni máme rádi úspěch. Ale úspěch je špatný učitel, protože někdy

může vést k pohodlnosti. A současný stav evropské ekonomiky je

právě odrazem jejího úspěchu po druhé světové válce.

Uvědomuji si, že moje zamyšlení asi nevyznělo příliš optimisticky, ale

od Billa Gatese jsem se naučil, že "špatná zpráva musí putovat

rychle".

Ještě před sedmi osmi lety jsem byl brutální optimista. S klidným

svědomím mohu říct, že jsem optimistou zůstal, ale ne už tak

brutálním. Osobně si myslím, že v roce 2007 máme velkou šanci

posunout Evropu a současně Českou republiku zase o kus dál a

pokusit se pro naše děti vytvořit příznivější prostředí pro život, studium

i budoucí podnikatelské aktivity.

Proto bych chtěl čtenářům Hospodářských novin do nového roku

popřát hodně zdraví a štěstí a především odvahu probudit Evropu a s

ní i Českou republiku, dokud není ještě pozdě.

Jan Mühlfeit:

Autor je viceprezidentem společnosti Microsoft pro strategii v regionu

Evropy, Blízkého východu a Afriky

hn.ihned.cz 18. 12. 2006

Evropě ujíždí vlak. A Evropa se brání totalitními byrokratickými

metodami. Tady je jedna obrovská šance, přesvědčit a získat občany

pro společné řešení. Tady není namístě se rozhlížet jen v českých

luzích a hájích. Obyvatelé Evropy taky vědí. Snad jen politické

reprezentace jsou slepé. Ono dělá své i náhrada demokracie

lobistickým řízením evropských záležitostí. Jestli to náhodou nevíte,

tak Brusel je přímo nabit lobisty z celého světa. A kdo má peníze, ten

má v Evropě úspěch. Tento nešvar se v podobě Dalíků a jim

podobných stěhuje i do Česka. Lobby místo demokracie!