
*Vyskytne -li se na pozemku přeslička,je to znamení,že půda obsahuje málo vápna nebo v podorničí je přemokřená*
*Žáby a ropuchy nejsou v zahradě škodlivé,budeme je chránit,poněvadž seberou velké množství slimáků a různého hmyzu.Děti však poučíme,že nesmějí sahat na ropuchy,poněvadž vylučují ostrý výměšek,který může způsobit vyrážku*
*Pro podzimní hnöjení je dobré opatřit si již v létě stájová hnojiva,aby se do podzimu částečně rozložila.Polorozložený hnůj je vhodný tam,kde ho nemůžeme zarývat do hloubky např.u keřů bobulovin,lísky vřetenových výsadeb na mix růží apod.*
*Jak přes léto uskladnit hnůj aby neshořel anebo nevyschl?Především se dá na polozastíněné místo.Na zem se dá asi 12-15 cm vysoká vrstva rašeliny nebo lesní hrabanky listnaté,ale stačí i sláma.Tento podklad zabrání úniku živin z hnoje.Na to vrstvíme hnůj střídavě s rašelinou nebo kompostní zemí.Vrstva hnoje má být asi 25 cm.Nakonec se hromada přikryje vrstvou země.Aby neproschla,udělá se zvýšený okraj,který zachycuje dešťovou vodu,eventuálně zálivkovou vodu v době sucha.*
*Prostředky,které se v obchodě nabízejí proti komárům a mouchám,nesmějí se použít proti škůdcům na rostlinách.Obsahují látky,které by mohly rostliny poškodit.*
*Hadice na postři se nesmějí nechávat na slunci,protože tvrdnou a lámou se pak,anebo se roztahují a jsou pak porézní.Nevěšíme je také na háky,poněvadž v místě pověšení se lámou.Nejlépe je navinout je na buben anebo svinout a položit na stinném místě*
*V srpnu najdeme dost často na zdi nebo na plotě mrtvou housenku,hlavně běláska zelného,na němž jsou větší,oranžově žlutá vajíčka.Nejsou to vajíčka,nýbrž zámotky larev lumka,které zničily housenku.Lumek vypadá jako veliký komár a klade svoje vajíčka do těla housenek.Je to tedy velmi užitečný hmyz,nebudeme ničit ani tyto veliké komáry,ani vajíčka na housenkách.*
*Na letorostech ovocných stromů anebo na rybízu a angreštu najdeme velmi často ošklivé,černé,páchnoucí larvy.Nejčastěji bývají tam,kde je hodně mravenců.Jsou to larvy slunéčka,nejužitečnějšího našeho hmyzu.Jak slunéčka tak i jejich larvy se živí mšicemi všech druhů a spotřebují jich veliká množství.Zaslouží si proto plnou ochranu.Mnoho larev i slunéček uhyne při postřiku ovocných stromů přípravky DDT,a proto stromy,které nutně nepotřebují postřik,nestříkáme,abychom tu měli rezervaci pro šíření slunéčka.*
*Všechny odpadky ze zahrady dáváme do kompostu.Musíme být však opatrní,abychom si nerozšířili coroby a škůdce.Vyskytnou-li se na kořenech košťálovin sebemenší podezřelé bouličky,kořeny po sklizni bezpodmínečně spálíme,poněvadž mohou být způsobeny buď boulovitostí kořenů po hlence koš´tálové nebo nádory po napadení lalokonosce.Obě choroby si nesmíme zavléci do kompostu*
*Žížaly jsou velmi užitečné pro půdní strukturu.Není proto správné,sbírají-li se a ničí při obdělávání půdy.Živí se pouze zahnívajícími látkami v půdě,které procházejí jejich zažívacím orgánem a zase se do půdy vracejí.Nemohou pozřít zdravé kořeny a části rostlin.Při hledání potravy udělají v půdě nespočetné chodbičky,a tím umožní okysličování půdy.Mnoho žížal je vždy znakem silné humosní půdy.Kde chybí,je nedostatek humusu.*
*Rodí-li broskvoň malé plody,je dobré zabalit její kmen na podzim obyčejnými dámskými silonkami.*

Komentáře
Přehled komentářů
Mám dotaz na vzrostlé břízy které chceme zkrátit na polovinu.Dá se počíta s úhynem? Nebo se zkrácený strom opět zregeneruje?
rada
(Eva Nechvilová, 12. 8. 2008 13:01)Chtěla bych se vás zeptat,jestli kromě afrikánů existují ještě jiné balkonovky nebo rostlinky,které odpuzují mouchy.Děkuji
rada
(duvlbr@seznam.cz, 25. 2. 2008 8:10)nevím jakým připravkem postřikat ovocné stromy tzv jarní postřik Děkuji


Bříza
(Petr, 28. 10. 2010 16:10)